follow the white rabbit ♲❀☏☻☺☯☆✪

CENZURA INTERNETU? NE PROSIM!

Cenzura v obecném smyslu je kontrola a omezování sdělování informací – ať už předávaných mluveným slovem, tiskem nebo dalšími formami vyjadřování. Cenzura obvykle vzniká nařízením státu jako obrana proti vnějším vlivům či šíření revolučních myšlenek. Je způsobem, jak udržet režim a ideologický monopol. Nejčastější podobou internetové cenzury je blokování obsahu (celých domén, serverů či webových míst), filtrování obsahu (např. ve vyhledávačích), filtrování konkrétních případů či událostí, jež mají být předmětem cenzury. V extrémním případě může cenzura znamenat absolutní kontrolu nad tím, kdo v dané zemi bude mít k internetu přístup.

Cenzura internetu – železná opona dneška

„Čína opět zpřísnila kontrolu internetu.“

„Přístup k internetu je na Kubě zakázaný.“

„V KLDR nemá k internetu přístup více než 500 lidí.“

„Jemen blokuje vyhledávání slova sex v internetových vyhledávačích.“

Dokáže si český nebo slovenský člověk něco takového představit? Vítejte na exkurzi po krajinách, kde internet není anonymním a volným světem informací, ale naopak, jsou mu dány hranice, je uzavřen represemi a omezeními a jeho užívání je trestné.

Co je internetová cenzura

Cenzura v obecném smyslu je kontrola a omezování sdělování informací – ať už předávaných mluveným slovem, tiskem nebo dalšími formami vyjadřování. Cenzura obvykle vzniká nařízením státu jako obrana proti vnějším vlivům či šíření revolučních myšlenek. Je způsobem, jak udržet režim a ideologický monopol.

Nejčastější podobou internetové cenzury je blokování obsahu (celých domén, serverů či webových míst), filtrování obsahu (např. ve vyhledávačích), filtrování konkrétních případů či událostí, jež mají být předmětem cenzury. V extrémním případě může cenzura znamenat absolutní kontrolu nad tím, kdo v dané zemi bude mít k internetu přístup.

Pro některé země je internet takovou hrozbou, že je šíření „závadného“ obsahu tvrdě postihováno a tento „přestupek“ je stavěn na roveň těžkých zločinů typu velezrady. V současnosti je na celém světě přes 60 lidí trestáno odnětím svobody a jeden člověk byl popraven.

Organizace Reportéři bez hranic každoročně monitoruje situaci okolo cenzurování informací. Výstupem je mimo jiné i seznam 12 „nepřátel internetu“, tedy zemí, jenž cenzurují internet nejvíce. Které že to tedy jsou? Barma, Čína, Kuba, Egypt, Irán, Severní Korea, Saúdská Arábie, Sýrie, Tunisko, Turkmenistán, Uzbekistán a Vietnam. Pojďme se tedy podívat na situaci v některých zemích trošku podrobněji.

Velká červená bublina – Čínská lidová republika

Nejvíce slyšet je dnes o cenzuře v Číně, kde se před nedávnem dokonce rozpoutala diplomatická přestřelka na toto téma s USA. Důvodem byla další omezení a cenzurování internetových vyhledávačů, proti čemuž se největší z nich – GOOGLE – ostře ohradil a pohrozil ukončením poskytování služeb pro Čínu.

Komunistický režim dokázal vybudovat pravděpodobně nejsofistikovanější systém internetové cenzury ze všech zemí, které tento typ cenzury používají. Kolosální firewally budované v Čínské lidové republice zamezují tamním obyvatelům přístup ke zprávám nepohodlným vládnoucí komunistické garnituře. Filtrovány jsou stránky mluvící o změně nebo svrhnutí komunistického režimu, demokracii, nezávislosti Tibetu, Dalajlámovi, pornografii atd.

Cenzuru má na starosti Státní rada pro informace, která svoje aktivity týkající se omezování internetu částečně ospravedlňuje bojem s pornografií. Číslo odsouzených v souvislosti s internetem je však tak vysoké (cca 5400 lidí), že lze tento argument stěží považovat za pravdivý. A tak nezbývá, než se spokojit s upřímnějším tvrzením, ze kterého lze také usoudit, čeho se Čína skutečně bojí. „Čína má právo trestat své občany, kteří pomocí internetu ohrožují vládnoucí roli komunistické strany a narušují národní jednotu.“ (mluvčí Rady pro informace).

Paradoxem je, že Čína má světově největší populaci internetových uživatelů, na síti je 384 milionů lidí (po Spojených státech 2. největší na světě), současně má ale i největší počet lidí odsouzených v souvislosti s internetovou cenzurou (čínské soudy totiž často používají články disidentů a aktivistů zveřejněné na internetu jako důkaz jejich údajně podvratné činnosti či velezrady).

Cenzuře tedy kromě vyhledávačů podléhá i program Skype a Twitter. Čínské blogy poskytované Microsoftem odmítají v názvech příspěvků slovo „demokracie“ a jednotlivci, kteří chtějí provozovat webové servery, se nejprve musí osobně setkat s regulátorem (cenzorem). S režimem spolupracuje iYahoo! , jenž poskytuje mailové služby.

„Cíl této kampaně (omezování internetu; pozn. red.) je velmi jasný,“ řekl náměstek Státního informačního úřadu Liou Čeng-žung. „Jejím smyslem je vytvořit zdravé internetové prostředí pro všechny mladé lidi a zajistit, aby byl internet v Číně bezpečnější a spolehlivější.“

„Nejlepší ochrana před zlým internetem je nemít k němu přístup“ – Kuba

Po dobu vlády Fidela Castra byly počítače určeny jen pro hrstku vyvolených a ani po politických změnách, kdy se do čela státu dostal Raul Castro, se podmínky příliš nezlepšily.

V roce 2007 představila kubánská vláda nový internetový vyhledávač. Má však jeden háček. Nalézt jdou převážně projevy prezidenta Fidela Castra, stránky vládních organizací nebo weby zabývající se turistikou. Na internetové stránky mimo Kubu vyhledávač „surfaře“ nepustí.

Na Kubě má přístup k internetu méně než 2 % obyvatelstva . Pro e-maily existují veřejně přístupné terminály, z nichž ovšem nejde surfovat po internetu. Cenzura je zde natolik striktní, že se soukromé osoby nesmějí trvale připojit na internet bez zvláštního povolení. Přístupová hesla se proto běžně nakupují na černém trhu. Úzkou výjimku tvoří jen nejvyšší akademická obec a výše postavení státní zaměstnanci se speciální autorizací. Obecně ale platí, že přístup je jen k (předem schváleným) kubánským stránkám a k zahraničním serverům je bráněn firewally.

Šíření internetu mezi lidi brání vláda také tím, že si běžní občané nemohou koupit počítač. V případě porušení některého z nařízení hrozí člověku pět let vězení, v případě, že bude čin posouzen jako „protirevoluční činnost “, stráví ve vězení dvacet let (těchto trestů je většina).

Bezpečnostní prověrka kvůli internetu – Korejská lidově demokratická republika

V KLDR je přístup na internet, podobně jako na Kubě, regulován tím, že není vůbec jednoduché mít přístup k osobnímu počítači. V KLDR není totiž osobní počítač nikde brán jako počítač pro osobní užití. Vždy slouží buď vládním úředníkům, armádě či cizincům. Pouze pár vyvolených má přístup k vysokorychlostnímu internetu. Přístup mají kromě armády ještě některá privilegovaná výzkumná střediska, jejichž pracovníci prošli bezpečnostní prověrkou.

Korejské počítačové centrum kontroluje všechny online informace a poskytovatele připojení. Toto centrum má také na starosti licence pro kavárny, které chtějí poskytovat připojení. Tyto kavárny pak nabízejí možnost chatování a využití omezených sítí. Ale i tak je pro běžného občana nereálné využívat alespoň těchto omezených služeb – hodina internetového připojení v kavárně totiž stojí přibližně pětinu průměrného měsíčního platu.

V zásadě jedinou cestou, jak se připojit k internetu a přitom se vyhnout všem oficiálním cestám, je připojení přes mobilní telefony pašované z Číny.

Bez zajímavosti není ani fakt, že všech přibližně třicet webových stránek provozovaných vládou slouží k propagandě. Na oficiální doméně KLDR „.kp“ běží pouze dvoje stránky: kcce.kp, stránky organizace dohlížející na nezávadnost domácího internetu, a naenara.kp, portál korejské vlády.


Znásilnění internetu – Irán a Saúdská Arábie

Podobně jako v Číně funguje cenzura internetu v Íránu a Saudské Arábii s tím rozdílem, že v této převážně muslimské zemi je dáván mnohem větší důraz na potírání stránek bojujících a hájících rovnoprávnost žen či anti-muslimské projevy. V Saudské Arábii je například blokován deník „Saúdské Evy“, mladé ženy, jenž otevřeně mluví o svém milostném a intimním životě.

Irán – jako ortodoxní muslimský stát například blokuje ve vyhledávačích slovo „nahý“. K dnešnímu datu Íránská vláda filtruje více než 10 milionů stránek.

Cenzura demokracie – Francie, Německo, Austrálie

V mnohem menší míře se cenzura, byť ne tolik nápadná, projevuje i v demokratických státech. Příkladem budiž Francie, Německo či Austrálie. Cenzurou jsou v určitém smyslu také záměrná vyřazení některých adres z databází internetových portálů. V roce 2002 například Google.de a Google.fr vyřadili z databází servery zaměřené na neonacismus a jeho podporu či stránky popírající holocaust.

Ve Francii platí od roku 2009 také tzv. Digitální gilotina – zákon umožňující odpojit uživatele internetu, jenž porušuje autorská práva velkých vydavatelských a distribučních společností.

Mnohem razantnější postoj k bezpečnosti internetu má Austrálie. Vláda utratila 125,8 milionů dolarů na kyber bezpečnost. V čem spočívá? Máte-li internetový účet, můžete si vybrat mezi dvěma formami cenzury. První, která blokuje obsah nevhodný pro děti, a druhá, která blokuje „ilegální materiál“. Vládní mluvčí Tim Marshall k tomu řekl, že plán labouristické vlády pro kyber bezpečnost bude vyžadovat, aby všichni poskytovatelé internetového obsahu nabízely všem domácnostem, školám a veřejným internetovým připojovacím bodům, na které mají děti přístup, nabízely jen čistý (= filtrovaný) obsah. Filtr je testován od roku 2009 a v roce 2011 by měl být spuštěn naplno. O tom, že tento projekt vyvolává řadu znepokojení a protestů, není třeba psát.

V budoucnosti…

Internet dosáhl výjimečně rychlého rozšíření zejména díky své otevřenosti. Zrození a růst internetu (původně pouze síť pro akademické a vojenské účely) nabral obrovskou rychlost, ale zdá se, že to, co ho dostalo na vrchol, jej postupně ničí. Otevřenost ho totiž vzhledem k bezpečnostním rizikům – ať už je jimi míněn spam, šíření závadného obsahu nebo škodlivý kód – začíná ohrožovat. Stoupající riziko používání sítě vede k její větší regulaci a také k zavádění „cenzury“.

Jakou lze tedy prorokovat budoucnost? Sílící tlak demokratických zemí by patrně mohl vést k uvolňování cenzury v nedemokratických a autoritářských zemích. Paradoxně ale, jak lze vytušit ze situace v Evropě, roste snaha vyspělých zemí internet regulovat především kvůli bezpečnosti.

Kde a kdo ale posuzuje, co je a co není bezpečné? Kde jsou hranice? Jaký máte názor na cenzuru internetu vy?

Zdroje:

http://www.scribd.com/doc/13239325/Reporters-Without-Borders-Internet-Enemies-2009

http://zpravy.jiznikorea.eu/post/Cenzura-internetu-v-Koreji.aspx

www.lupa.cz

www.wikipedia.org

http://www.root.cz/knihy/the-future-of-the-internet/

www.idnes.cz

www.hn.cz

KD 

Zpráva ze dne: 04. 09. 2013
Zpráva se líbí 1 lidem
Zpráva se nelíbí 0 lidem
Kategorie | Social news, Záhady
Autor zprávy:
,

Komentáře